Příběhy a metodické příručky

Filozofická kniha pro děti

Vyprávění o vážně nemocné holčičce Cecilce, která během dlouhých dní, které tráví v posteli, hledá odpovědi na nejrůznější otázky života a smrti. V jejím hledání jí pomáhá andělíček Ariel, zvědavé nebeské dítě, které si s ní povídá, zajímá se o život na zemi a snaží se o pochopení toho, jaké je to cítit, radovat se a plakat. Když pak v noci Cecilčičny rodiče spí, bere andělíček svou kamarádku ven na sáňky a na lyže a zažívají spolu spoustu legrace. Cilka si však pomalu uvědomuje, že její smrt na téhle zemi je nevyhnutelná. V jejím zápisníčku od babičky přibývají hluboké myšlenky a Cilka se pomalu učí odpoutat od zdejšího života a těšit se na svět nový, který se před ní právě otvírá.

Ukázka z knihy:

"Můžu ti položit jednu úplně hloupou otázku?" řekla.
"Ptát se není nikdy hloupé."
Vyrazila do útoku:
"Jsi holka, nebo kluk?"
Ariel se zase perlivě rozesmál. Cecílie si vzpomněla, že podobný zvuk vydávaly různě naplněné láhve, na které jednou zkoušela hrát. Tak ji to rozveselilo, že otázku zopakovala:
"Jsi holka, nebo kluk?"
Určitě ji prokoukl, protože se znovu rozesmál, a ani tentokrát jeho smích nebyl nucený.
"To byla opravdu hodně pozemská otázka."

"Každou vteřinu se z Božího rukávu vytřepe několik zbrusu nových dětí. Abrakadabra! Každou vteřinu také několik lidí nenávratně zmizí. Dlouhá, nekonečná řada, další vystoupí z řady, a další, teď Cecílie...
Na svět nepřicházíme my, ale svět přichází k nám. Narodit se je totéž, jako dostat darem celý svět."

"Všechno vidíme jako v zrcadle, jen v hádance. Někdy můžeme nakouknout slepou skvrnou v zrcadle a vidět trochu z toho, co je na druhé straně. Kdybychom průhled zrcadlem rozšířili, viděli bychom víc. Ale to už bychom neviděli sami sebe."