Příběhy a metodické příručky

Diplomová práce, jako metodická příručka pro aktivní a efektivní využívání diskuze ve školní třídě

Tato práce apeluje na otevření problematiky diskusní výukové metody, která je v současné školní praxi využívána k rozvoji řady dovedností, jež se zdají být pro život v dnešní společnosti důležité a potřebné. Nabízí se však otázka, jakým způsobem je tato metoda v mysli učitele interpretována a v praxi využívána, když v obecném povědomí společnosti především vlivem médií nabývá pojem diskuse spíše negativních konotací ve smyslu často arogantních, neetických a sebestředných slovních přestřelek, jejichž cílem je především pevně obhájit svůj názor a soupeře umlčet svými argumenty. Kde se setkáváme s jiným pojetím diskuse? Kde se můžeme pokusit otevřít diskusi, jež by nesla znaky dialogu? Podle mého názoru může na tomto poli udělat velkou službu společnosti právě škola. Proto považuji toto témat za velmi aktuální a jeho řešení za potřebné.
Tato práce vychází z předpokladu, že učitelé s diskusí pracují velmi intuitivně a nevyužívají z velké části její potenciál k rozvoji mnoha složek žákovy osobnosti. Cílem následující práce je vytvořit obsáhlejší teoretické zázemí, jež se opírá o vymezení pojmu diskuse vzhledem k pedagogickému prostředí, jež čerpá pro pedagogickou práci mnohé impulsy z hraničních věd, zejména filozofie a psychologie, jež upozorňuje na klíčové znaky dobré diskuse, na něž je vhodné zaměřit pozornost. Opírá se rovněž o praxi dvou ucelených programů (Filozofie pro děti a Osobnostně sociální výchova), v nichž hraje diskuse podstatnou roli. Z takto připraveného teoretického zázemí pak vzniká experimentální příručka pro učitele „Jak naplánovat diskusi se žáky“, která obsahuje řadu praktických návrhů pro metodickou podporu učitele. Tato příručka představuje dílčí pokus o přispění k řešení této situace. V příloze jsou uvedeny výsledky sondy mapující současný stav využívání diskuse a zmíněná příručka pro učitele.